Vítejte na stránkách chovatelské stanice ušlechtilých morčat

 

     Lucky Diamond Luk

                               

                                 Zabýváme se chovem morčat US teddy,

                                 lunkarya-peruánec, peruánec a hladké.

 

V chovu jsem si dala za cíl rozšířit jednobarevné teddíky a to hlavně v černé a červené barvě :)

V podstatě jsem k ni přišla jako slepý k houslím, na začátku jsem chtěla jednoho! černého teddíka

 

a s tím jsem se dozvěděla, jak málo jich tady v ČR je. Chtěla bych postupovat

ve vzorci 1.srst 2.barva 3.typ

A tím se mi to "malinko" komplikuje, protože celkově se najde mezi těmito teddíky pouze slušná barva...takže už plánujeme importy ze zahraničí... :)

Lunky chci jednodušše rozšířit, protože jsem od kamarádky získala úžasného samce z přímé linie Knopfaugen z Německa, který svou nádhernou srst předává i na mláďata po spojení s peruánkami. Ale i tak se budeme snažit získat pro něj nepříbuznou samičku s podobně super srstí ze zahraničí, abychom tu vytvořili lunky, co budou převážně ze spojení lunkarya-lunkarya :)

Zbarvení šiml u morčat ( + ostatní plemena) chovám pouze z důvodu, že jsou prostě nádherní  a 99,9% z nich budu prodávat na mazlíčka. Navíc odchovat registrovatelného šimla je opravdu náhoda náhod :D Přesto člověk nikdy neví, třeba se povede... :)

 

    

Jak to všechno začalo...

Moje první morčátko si bohužel nepamatuji, byla jsem moc malá. Vím jen, že to byl klučina ze zwerimexu a byl u nás něco málo přes půl roku. Mamině tenkrát nějaký chytrák poradil, dávat pod piliny ještě noviny a to našeho morčáka zahubilo, ne tedy přímo zprávy z novin, ale tiskařská čerň...

    Další moje morčátko byla samička Ferda, což byla ta nejúžasnější morčinka na světě...Byla to rozetka zwerimexačka, která byla nejvíce ochočené morče jaké znám. Nechápu, jak se to naučila, ale chodila za mnou jako pejsek nejen po bytě, ale i po zahradě. To jsem viděla ještě u kamádky, její zakrslý králík se to naučil taky. Jenže Ferda byla to nejúžasnější morče na světě, pamatujete? Tzn, že se mnou skákala do schodů i ze schodů. Dokonce párkrát, a poprvé mě to děsně vyděsilo, (když jsem ji měla na zahradě chvíli potom, co jsme zjistili, co umí) tak když jsem se otočila, Ferda za mnou nebyla. Hledala jsem ji po celé zahradě a už jsem myslela, že ji nikdy neuvidím, šla jsem k nám domů a co jsem neviděla...Ferda si v klídečku ležela ve svém akvárku jako by se nechumelilo... :D Pak to udělala ještě párkrát, takže jsem viděla, co dělá. Když mne ztratila z dohledu, otočila se a šupajdila si to zpátky domů. Vyskákala tři schody a díky otevřeným dvěřím běžela přes chodby až do kuchyně a skočila si sama do akvárka... :D Chodila za mnou dokonce i po zvuku kroků, totiž když už byla důchodkyně a měla na očích zákal...schody už samozřejmě nezvládla, chudinka, ale vždycky na mě u nich počkala, až ji vyzvednu nahoru :) Tahle moje nejlepší kamarádka se mnou zůstala na světě něco málo přes 8 let a vždycky mi bude moc chybět...

    Další moje morčinka byla hladká tricolorka Bobina, ke které později přišel stříbrno-bílý angorák Ik, oba zwerimexáčci. Měli spolu 2 vrhy a z druhého jsem si nechala její dcerku, protože Ik zemřel. Bobina s námi žila 5let. Dva měsíce poté, co nám odešla (i přes pořízení kamarádky), zemřela smutkem i její dcera. A u nás (respektive u mojí malé sestry) zůstala samička Drobek.

    Potom, co jsme se přestěhovali s přítelem do vlastního bytu, jsme si pořídili pár zwerimexáčků a pak jsme objevili šlechtěná morčata!!! A od té doby se to u nás rozšiřuje a přibývá a přibývá a přibýváááááá.... :D :D :D Však to znáte... :D